CHOVATELSKÁ STANICE ČINČIL JIHOAMERICKÝCH, KŘEČKŮ SYRSKÝCH A KŘEČÍKů DŽUNGARSKÝCH

Potkan

16. července 2008 v 18:03

Krysa - Rattus rattus (černá krysa)

Potkan - Rattus norvegicus (hnědá krysa)

Potkan obecný

zvíře z Ameriky(Historie)

Potkani se v 18. století dostali do Evropy na lodích z Ameriky a doslova ji zaplavili. První se dostali do Anglie a odtud se potom rozšířili do celé Evropy. Zpočátku žili ve městech spolu s krysami a zřejmě si ani nekonkurovali.



Potkani sou silnější, útočnější dravější a také odolnější než krysy.Potkan tedy nejraději žije ve sklepích, na skládkách odpadků a v kanalizaci. Když nemá vhodné podmínky buduje si noru.
Počítá se s tím, že v USA je odhadem kolem půl miliardy potkanů, ve Velké Britínii asi 60 milionu odhady o počtu potkanů v Indii mohou být obrovské v řádech miliard. Potkani způsobují značné škody na různém zboží. Kdybychom počítali s tím, že potkan zničí za rok zboží v průměrné hodnotě 100 korun /bude to pravděpodobně mnohem víc/ a vynásobili to počtem potkanů na jednotlivé státy, dostaneme se k obrovským částkám. Potkani se sdružují v jakýchsi koloniích a důsledně doržují její hranice. Jakmile by se totiž potkan snažil dostat na cizí území mohlo by to pro něj skončit tragicky. Zajímavé je, že potkani jsou velmi náchylní ke stresu. A právě stres způsobí zvířeti, které vstoupí na cizí území, že zemře. "Domácí" potkan začne kolem vetřelce kroužit s naježenou srstí. Narušitele tak "vystresuje", že ten po chvíli zůstane ležet mrtvý. Toto aplikují i silnější dominatní samci na slabé jedince v rámci vlastní kolonie. Takovým způsobem se zbavují slabších jedinců. Tyto a další skutečnosti nasvědčují tomu, že potkani jsou velmi inteligentní savci a jejich inteligence jim zcela nahrazuje určité nedostatky ve smyslovém vnímání. Většinou se ale stává že se oba protivníci do sebe zakousnou a pokousají se k smrti.To se však doma nestane,protože domácí potkani jsou mírumilovaní a vděční za společnost jiného potkana.
Krysa i potkan neustále tropí lidem škody, a nezastaví je ani zeď ani plot. Nejde-li to po dobrém, najdou způsob, jak dovnitř dostat po zlém. Prohlodají i nejsilnější trámy nebo prkna a dělají si chodby v tlustých zdech.
Brehm tvrdí, že jedinou ochranou domu proti potkanům je zapustit základy domu hluboko do země, všechny skuliny zaplnit cementem a do malty napíchat skleněné střepy. Jen tak je dům dostatečně chráněn.
Hlodavec tím, že se vám dostane do domu, samozřejmě neskončí. Okamžitě začně lov za potravou. Vše, co jí člověk, žere i on. Cokoliv člověk pije, pije i on.
Potkani i krysy žerou vše, co jim přijde pod čenich včetně živých tvorů. Nepohrdají ani odpadky ani mršinou. Tlustým vepřům vykusují díry do těla a kachny zahánějí do vody, kde je topí.

Potkan laboratorní

dnešní domácí mazlíček

Potkani se začali využívat v laboratořích díky

Negativním přínosem laboratorních praktik je náchylnost k mnoha chorobám, také výskyt některých specificky potkaních nemocí, kterým jedinec z pravidla téměř vždy podléhá. Příkladem může být rakovina, plicní choroby aj. Důsledky domestikace se podepsaly i na délce života potkana. Zatímco potkani divocí se dožívají i kolem 7 let, potkan laboratorní se v ojedinělých případech dožije přes 3 roky věku. Nejvyšší úmrtnost je však okolo 2. roku života.

Potkan a jiné zvíře:

Potkan se snese v bytě se psem i králíkem, možná i s morčetem. Kočka mu nevadí ale kočce vadí on, tedy bude se snažit jej lovit. Pokud máte lovící kočku či psa,tak si raděj potkana nepořizujte. Je to na osobnosti kočky jestli jej přijme nebo ne. Pokud je potkan od mládí s mladými myškami tak se s nimi krásně snese. Na křečky,činčily, pískomily i osmáky útočí, takže pozor na to!!!! Nedávat je k sobě pokud to nejsou maličká mláďata, pak je možná možnost, ale dospělé nikdy!!!


Laboratorní potkani jsou přímými potomky těchto venkovních neřádů. Postupem času se díky laboratorním podmínkám a snahám některých laboratorních pracovníků potkaní vrhy, obohatili o mnoho barevných variant, typových variant, stejně tak se utvářel jejich charakter dnešních domácích mazlíčků.
Samec může vážit okolo 350g /délka těla cca 25cm/ a samice okolo 250g.
Potkani mají mládata až 4x do roka, přičemž ve vrhu může být i 15 mládat. Z toho můžeme přibližně vypočítat, že průměrný potkaní pár vyprodukuje za rok asi 60 nových potkanů. Zuby potkanů neustále narůstají. Z toho plyne nutnost neustále něco kousat. Kdyby si zuby častým kousáním neobrušoval, brzy by pošel hladem, protože zuby by měl přerostlé.
Potkani neumějí hladovět už po dvou dnech bez jídla mohou zemřít. Potkan nemá moc dobře vyvinuté smysly. Zvuky jako takové vnímá velmi špatně, barevné vidění nemá, čich je u nich vyvinut mnohem hůř než u jiných živočichů. Navzdory tomu si potkani umí vybrat potravu.
Otázka potkan vs. voda je sporná. Zatímco venkovní potkan se vody nebojí a je navíc velmi dobrý plavec, ke všemu za své bydliště si vybral právě kanály, kde je vody a vlhka k požehnání, většina domácích potkanů pociťuje z vody trochu úzkost. Vezmeme-li ale v úvahu skutečnost, že se s vodou setká jen ve formě kapek z napaječky, není se čemu divit. Setkává-li se potkan od dětství s miskou vody, naučí se v ní koupat a vesele skotačit.
Mláďata se narodí a mohou být rudá jako krev. Do týdne ale zbělají a do 14 dnů otevřou oči. Kolem 20 dne začnou zvědavě vylézat z hnízda a matka má hned mnoho starostí, sesbírat je a vrátit do hnízda, z něhož se hned hrabou na další výpravu. Po 20. dnu se velikostí již mohou rovnat dospělé myši domácí. Kolem 30. dne jsou velcí už jako myš lesní. V tomto čase jsou ještě matkou přikojována. Všechny si krásně hrají, honí se, válejí, obratně a legračně třeští.
Samička může porodit mláďata nejdříve ve stáří 103 dnů.Otěhotní-li samice, musíme samce ihned odstranit. V opačném případě nedá samici pokoj a jakmile spatří mláďata, sežere je.
Domácí potkani jsou narozdíl od svých venkovních protějšků velmi náchylní na cnachladnutí zprůvanu nebo zimy, mají mnohdy nepřiměřené reakce na jídlo (průjem), zatímco venkovní druh sežere téměř všechno a všude. Trpí ovšem mnoha parazity a mnohdy i nemocemi přenosnými na člověka.

Nemoci

Divocí potkani a krysy přenášejí mnoho velice nebezpečných chorob. Krysy a později i potkani byly přenašeči moru a tyfu, v důsledku čehož zemřely na Zemi desítky milionu lidí. Dále je to vzteklina, tularemie, cholera, ... Díky tomu získali nálepku odporného zvířete, kterého se starší generace bojí.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.